Bret motorsport po Matschenbergu

Do Matchenbergu jsme se těšili, protože každá nová trať je zajímavá. Páteční cesta na pohodu, prohlídli jsme si v rámci objížďky nějakou tu vesničku, popovídali si s německým staříkem, který nám radil cestu a já mu nerozuměl ani slovo a zdárně jsme dojeli. Mě osobně se Německé Sasko hodně libí a mám ten kraj rád.

Po prohlídce závodiště se mě líbila i trať. Ano je rychlá a úzká, ale za mě docela fajn. I ta hezká zdravotní procházka z depa k trati je dobrá😊. První trénink za mě ok a věděl jsem přesně, kde jsem ztracený čas nechal. Bohužel hned na startu druhého tréninku mě praskla hadice od turba, takže jsem jen tak pro kroužil a nevyzkoušel si start. To se o něco později ukázalo jako zásadní.

Na startu první rundy jsem bohužel prohrabal a třetí řada byla zamnou až moc blízko. Někdo se tam po startu o mě opřel a to mě katapultovalo čelně do svodidel. Rána šílená, celej člověk mě bolí ještě teď. Nějak jsem to dokroužil a ke slovu přišli desítky stahovacích pásek, půjčená svářečka, kladivo, montpáka… díky ještě jednou všem za výpůjčku a pomoc. Nakonec se to vše podařilo nějak polepit a jelo se dál. Následující rozjížďku jsem měl blok a taková jízda nic moc. Znát na teplotách byla i absence ventilátorů, ránu odnesli všechny a tolik rezervních jsme neměli. Třetí runda cca to samé.

Finále to dalo na druhou řadu a bohužel jsem si v něm zazávodil jen krátce. Odjel jsem celkem v poho, na úrovni druhé řady. Bohužel před skokem jsem dostal ránu na zadní roh, na skoku auto šlo bokem a skočil jsem už prakticky zadkem dopředu. Naštěstí se to neroztočilo přes střechu. Odjel jsem se ztrátou asi pul kola, takže už o ničem a dost mě to rozzlobilo. Podíval jsem se doma už s chladnou hlavou na pár záběrů a naši zadní kameru a je to pro mě jasné. Dál se k tomu již vracet nechci, pamatovat si to budu.

V neděli jsme se vrhli na auto a tak trošku jsem věděl, že ty škody budou větší, než se zdálo na první pohled. Do Přerova by se to asi stihnout dalo, ale přiznám se, že se mě momentálně ani moc nechce. Rád bych se ale představil na Evropě v Pace, pokud bude závod pro cestovní vozy vypsán a k tomuto závodu jsem se již přihlásil.

Na závěr bych chtěl poděkovat Německým pořadatelům za hezky připravenou trať, vše klapalo jak mělo a nebýt těch našich všech problémů tak se nám závody líbili. Jen škoda, že závod byl jen jednodenní, nám taková ta pohoda a klídek mezi jízdami chybí. Díky i činovníkům z CZ, kteří závod na této trati domluvili. Největší díky mým nejlepším mechanikům jak to po tý ráně dali do stavu, že se dalo jet.

Jirka Bret