Sezonu 2024 jsme v barvách týmu KRTZ Motorsport zahájili již tradičně v Humpolci. Tady nás čekala tradičně perfektní organizace a hodně upravená trať. Na mě to byla dálnice až moc velká a mám radši autocross pomalejší a s nějakou tou nerovností a dírou pokud to není extrém samozřejmě.
Já jsem se v Humpolci trápil s nervózním autem hlavně na brzdách ve velké rychlosti a nejelo se mě moc dobře. Výsledkem bylo 3. místo. Výsledek byl však o mnoho lepší než pocit z jízdy.
Dalším naším závodem byla slovenská Molča. Závod střední Evropy započítávaný i do TAX cupu. Čekala mě úplně nová trať , nějaký ten medvěd v okolí, ale i krásná příroda a fajn lidi. Trať kde se v minulosti jela i velká Evropa byla hodně zajímavá. V rámci zahraniční starostovské spolupráce jsem se na závodišti setkal i s tamní paní starostkou , takže jsme v rámci příjemného hovoru probrali i trochu té komunální politiky v ČR a SR😊. My jsme se v závodě trápili s předním plexi na které se mě zvnitřku chytal prach a nějak jsme nebyli schopni přijít na to proč, takže ke konci jízdy to bylo vždycky už hodně zajímavé s výhledem. Na finále jsme na okno napatlali co šlo a bylo přes to vidět a bylo to lepší. Výsledkem bylo 2. místo za Italem Casalbonim a myslím, že výlet se nám líbil se vším všudy.
Třetím naším závodem byl domácí Dolní Bousov. Trať, kterou mám moc rád byla v pátek perfektně připravená. Bohužel páteční večerní noční déšť ji dost poznamenal. Myslím, že pořadatel si hodně oddechl, že se vrátil k dvoudennímu formátu, který umožnil počkat s programem, nechat trať vyschnout a vše pak zdárně odjet. Mě bohužel ve finále praskla hadice od turba a to byl konec nadějí na dobrý výsledek. Kámen z auta přede mnou ji trefil naprosto přesně přes kryt světla. Jinak i přes kritiku, která dříve zaznívala, za nás Bousov chválíme.
Dalším naším závodem byl vložený závod při ME v Nové Pace započítávaný také do TAX Cupu. K tomuhle závodu se toho napsalo moc a já to s odstupem času krátce shrnu. Úprava tratě přes weekend katastrofa a vlastně neexistovala. Časový harmonogram nedodržen, představení jezdců zrušeno. Mám Paku rád, ale v rámci nějaké sebereflexe by měli tamní pořadatelé o pár věcech přemýšlet a zlepšit je, protože se to nelíbilo ani zahraničním jezdcům se kterými jsem mluvil. Pozitivem bylo 19 jezdců v naší třídě, takže super konkurence. Po rozjížďkách 4. místo, takže i to fajn. Bohužel ve finále mě vyndal dole v prvním kole jeden ze soupeřů a z 10. místa jsem to vytáhnul na 5 v cíli. Střihnul jsem si tam i jednu předjížděčku na žlutou těsně před cílem, takže o místo zpět😊.
Pokračovalo se v Poříčí nad Sázavou a tam to mám moc rád. Perfektní organizace, super trať, doprovodný program. Radek mě sice nedal VIP na večerní koncerty, ale stejně super, pže cuba libre bylo výborný i z baru v depu😊. My přišli v tréninku po Pace (ve finále tam upadl chladič a byl přehřáty motor) bohužel na velký problém s hlavou motoru a vypadalo to na předčasný konec. Nějak to však kluci nouzově dali do kupy a jel jsem dál. Výsledkem bylo famózní druhé místo v blátivém finále, které se po penalizaci Marcela změnilo dokonce v místo první a po letech jsem tedy v Poříčí slavil opět vítězství.
Poté jsme se přesunuli do Přerova. Tamní rychlá trať nepatří mezi moje oblíbené a navíc jsem bojoval s nemocí a ve velkém vedru to byl opravdu záhul. Třetí místo v závodě bylo fajn, ale nutno říct, že na startu nás bylo málo a moc jsem si závod neužíval. Už jsem to někde psal, ale prostě aby tam na mě dolů ve sjezdu blikal omezovač v rychlosti kolem 160 km/h už pro mě v mém věku není ta autocrossová TOPka.
Nová Paka v rámci MČR už byla co se úpravy trati o hodně lepší než „Evropa“ a závod mě bavil i když jsem stále bojoval s nemocí a byl bez energie a na antibiotikách. Bohužel ve druhé rozjížďce mě z prvního místa praskla páka řízení, auto šlo do svodidel , od nich se odrazilo zpět do trati a tam přišla kolize s Dušanem Horčičkou. Pro Dušana bohužel konec v závodě, pro nás moc práce nejen v Pace, ale i přes zimu , protože to odnesli i přední nosníky, které budeme muset rovnat na stolici. Nicméně kluci zvládli do finále auto složit do stavu, kdy bylo schopno jízdy. Nějak se mě zezadu povedl start a když už jsem byl nahoře 4, tak jsem si řekl že pojedu a buď se to rozpadne nebo ne. V posledním kole jsem se dostal na třetí místo a to slavil i po průjezdu cílem. Auto se rozpadlo až při nájezdu ke stupním, když upadl brzdový třmen a zablokoval kolo.
Poslední závod a Sedlčany. Trať, která mě nikdy moc neseděla a v minulosti jsem tu zažil nějaké to zklamání. V posledních dvou letech jí však přicházím na chuť a hodnotím jí hodně vysoko. Trať připravená suprově a i pořadatelsky všechno fajn. První runda vyhraná, druhá třetí flek po špatně zvolené startovní pozici a třetí runda bohužel velký průšvih, který potkal Lukáše Musila v průjezdu cílem. Tímto mu přeji brzké uzdravení a návrat na závodní tratě. Ve finále jsem chtěl zabojovat o první flek naprosto bez nervů, ale bohužel ve druhém kole mě praskl spojkový válec a bez spojky jsem byl hodně rád, že jsem udržel druhé místo před dotírajícím Rosťou Hilsem.
Celkově pro mě v této sezoně 2. místo v MMČR a 2. místo v zóně střední Evropy. Výsledkově tedy moje snad nejlepší sezona a neměli jsme žádné velké technické problémy, že bychom závod nedojeli. Jen škoda, že nás v divizi nejezdí víc. O dobré výsledky jsem se nezasloužil určitě jen sám a rád bych tímto poděkoval pár lidem. Tátovi za přípravu motoru a auta, mechanikům Vaškovi, Zubovi a Frenkovi za práci na autě, Dundovi za super převodovku i když je podle některých už prehistorická a zatraceně nesekvenční :-), mámě za přípravu jídla na závody, rodině za fandění a toleranci.
Velké díky patří KRTZ motorsport a všem partnerům za podporu bez níž by moje závodění nebylo možné. Special thanks Šimonovi Sudkovi za ladění tlumičů, které nám posunul po problémech z kraje sezony o moc dál a auto se podařilo vždy vyladit na danou trať. Martin Matoušek jako vždy perfektní podpora s počítačem na závodech, ale i mimo ně, když bylo třeba na autě něco řešit s elektronikou, ale to nebylo, takže spíš jen kontrola, naštěstí. Díky Všem lidem, kteří nám pomohli, rezervovali mě depo na který jsem ujetej, mysleli na nás a fandili nám.
Na úplný závěr si dovolím malou úvahu nad Divizí TA, i nad autocrossem jako takovým. Divize TA je dle mého možná zaujatého názoru divácky velmi atraktivní a oblíbená. Bohužel má nálepku velmi drahé třídy. To odrazuje spousty lidí ke stavbě či nákupu těhlech aut a jede nás pak málo. Ale podívejte se, co stojí třeba už jen racerbuggy nebo kart do cupového závodění. My si většinu věcí děláme na autě sami. Ano není to úplně top auto z divize, ale věřte mě, že si si ním jde užít spousty legrace a zajet i nějaký ten výsledek za relativně rozumný peníz. TA je to nejlepší, co můžete v „plechovkách“ jet, ale že by to bylo nějak neúměrně drahé proti jiným třídám s tím prostě nesouhlasím. Podle mě taky chybí jasná koncepce autoklubu či offroad komise, která by měla jasně říct, že takové jsou v TA předpisy, homologace výrobce sériového auta už být nemusí a tohle bude platit v horizontu třeba dalších 5 let. Vymýšlí se další a další divize a myslím, že z jiné disciplíny máme příklad, že to není ta správná cesta.
Tuším, že v „Evropě“ je v tom politika a lobby výrobců a firem, ale jako nejsilnější autocrossový národ jsme si podle mého nechali nadiktovat cupové divize všude kam se podíváš do oficiálního mistrovství Evropy. Za chvilku to odnesou i juniorky a co to bude za Evropu se čtyřmi divizemi kártů a Buggy 1600 a Superbuggy? Na ty se snad nikdo neodváží sáhnout i když i tam jsme už určitě snahy o „ušetření nákladů a vylepšení“ zaznamenali. Jak to dopadlo třeba s benzinem víme. Ovšem rozmanitost, která bývala v divizích buggy už je ta tam a to je podle mého škoda. Vrátit sem plechy by bylo skvělé, ale jak jsem psal víše a dříve, jednoduché to nebude a samo to určitě nepřijde.
Je však třeba být pozitivní a tak se na jaře určitě zase potkáme na autocrossových tratích. Já doufám, že budu rychlejší nebo alespoň nezpomalím😊 a taky doufám, že v naší divizi nás bude o něco víc!
Ahoj
Jirka Bret
