O mistru republiky už je v divizi Superbuggy rozhodnuto. Stal se jím Petr Nikodém, a to i přes to, že má letos smůlu na rozdávání. Zlato si ze Sedlčan ale odvezl Zdeněk Antony, druhý skončil Radek Jordák a třetí David Horák.
V prvním měřáku skončil na první pozici Petr Nikodém, druhý skončil Jakub Kubíček, třetí Zdeněk Antony, čtvrtý David Horák, osmý Radek Jordák. V druhém měřáku vyhrál Nikodém, druhý skončil Kubíček, třetí Antony, čtvrtý Horák, pátý Jordák.
První rundu vyhrál Antony, druhý skončil Horák, třetí Nikodém. Jordák skončil až na desátém místě. Druhou rundu vyhrál zase Antony, druhý skončil Kubíček, třetí Nikodém. Horák skončil čtvrtý, Jordák šestý. Třetí rundu vyhrál opět Antony, druhý skončil Richárd Tóth, třetí Kubíček. Jordák skončil pátý, Horák jedenáctý. V semifinálové jízdě první skupinu vyhrál Nikodém, druhý skončil Antony, třetí Horák. V druhé skupině vyhrál Radek Jordák, druhý skončil Luděk Dubravský, třetí Jakub Kubíček.
Ve finále Antony obhájil své síly a odvezl si zlatý věnec. “Konečně jsme si s Petrem zazávodili. Na předjetí by to úplně nebylo, jeho technika selhala a moje zase fungovala,” říká Antony.
Druhý skončil Jordák a třetí Horák. “Se třetím místem jsem spokojený. I přes to, že jsem vynechal dva závody, tak se mi podařilo v republice umístit na čtvrtém místě, takže spokojenost,” míní Horák.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Už tento víkend zavítá autokrosové mistrovství České republiky do Sedlčan. Některé tituly už jsou rozdány, a jiné už nemohou být získány. To je případ Dušana Horčičky, se kterým jsme se včera potkali v Dolním Bousově, kde testoval Superbuggy Alfa Racing Romana Poláka.
Dušane, co tě vedlo k tomu posadit se do buginy?
Souběh událostí a okolností. Divize Touring Autocross, naše jasná srdcovka, trpí v posledních sezónách nedostatkem aut. Snad se to příští rok zlepší, ale letos to teda byla slabota. Na posledním závodě v Nové Pace se mi bohužel po nešťastné kolizi s porouchaným vozem Jirky Breta podařilo dostat Hondu do "bezvědomí". Rozpáraný bok, ochranný rám naražený na sedačku, odebraný závodní průkaz... Oprava do Sedlčan nebyla reálná, navíc naše šance na titul už nejsou ani teoretické. Když se to všechno sešlo, nechal jsem se týmem a autokrosovou fotografickou a mediální legendou Tomášem Němcem vyhecovat k testu Superbuggy.
Jaké z toho máš pocity? Jezdil jsi v úterý Maratem a včera Alfou.
Jestli si vzpomínáš na vesnické prodejny se smíšeným zbožím, tak takové mám pocity – nikoliv z aut, ale ze sebe. S Maratem jsem odjel v Přerově pouhá čtyři kola, pak začalo pršet. S Alfou Romana Poláka v Bousově 2x4 kola, a pak zase začalo pršet...
Nemám to vůbec v ruce. Co průjezd zatáčkou, to originál. Tam, kde s Hondou brzdím už i očima, se Superbuggy drží plný plyn. S menšími setrvačnostmi se paradoxně "peru" i v nájezdech do zatáček, hlavně do těch pomalých. Jezdil jsem málo a mám v tom hokej. Starého psa novým kouskům jen tak nenaučíš. Ale obě auta jsou skvělé stroje a i když jsem si připadal jak školák, svezení jsem si moc užil.
Jak se na Sedlčany těšíš? Jaké máš ambice?
Trochu se těším, trochu se bojím. Ale jdeme do toho. Ambice je jediná – zlepšovat se a nedělat bugině ostudu. Kdybychom v semifinále bojovali o účast ve finále, byl by to ohromný úspěch. Nebo spíš zázrak.
Co bude s Hondou? Bude se opravovat?
Honda se určitě bude opravovat. Pro příští sezónu je plán A český mistrák v Touring Autocross s Hondičkou.
Tomáš Němec
www.autokrosar.cz
V divizi Superbuggy startovalo na šampionátu v Nové Pace devatenáct pilotů. Zlato si odvezl Petr Nikodém, druhý skončil Vojtěch Vaculík a jako třetí projel šachovnicovou vlajkou David Horák.
V prvním měřeném tréninku vyhrál Jakub Kubíček, druhý skončil, Vojtěch Vaculík. “Když jsem v pátek viděl trať, měl jsem strach, aby v sobotu nevypadala stejně, jako na letošním ME. Byl jsem ale na omylu. Organizátoři si totiž vzali kritiku k srdci a šlo vidět, že si místní pořadatelé opravdu dali do těla. Trať byla skvěle nachystaná. Povrch byl těžký a sypký, zkrátka Nová Paka jak se patří. No a vzhledem k tomu, že jsme nazbrojili buggy Porsche, čekal nás opravdu pěkný víkend,” vysvětluje Vaculík. Třetí skončil Petr Nikodém a čtvrtý David Horák. Druhý měřák ovládl Nikodém, druhý skončil Kubíček, třetí Luděk Dubravský, čtvrtý Vojtěch Vaculík, šestý David Horák.
První rundu vyhrál Horák, druhý skončil Radek Jordák, třetí Petr Nikodém, čtvrtý Vojtěch Vaculík. Druhou rundu vyhrál Jordák, druhý skončil Kubíček, třetí Vaculík, čtvrtý Nikodém, pátý Horák.
Třetí rundu vyhrál Nikodém, druhý skončil Horák, třetí Kubíček, osmnáctý Vaculík. “V první rundě mi hned po startu Roman Polák zaparkoval na autě a jízda musela být zastavena. Kluci mechanici mi odborně ,,sešili“ kapoty a opravili vzniklé škody a mohl jsem jít na start opakované jízdy. Z té jsem si odvezl opět druhé místo. Do druhé rundy jsem šel z první řady a cílem bylo především dojet. Povedlo se mi ukořistit opět druhé místo a to v těsném závěsu za Radkem Jordákem. Když jsem se chystal na start třetí rozjížďky a sedl jsem do auta, objevil jsem dost podstatnou závadu. Nevracela se mi řadící páka do výchozí polohy. To je dost nepříjemná závada, protože může velmi snadno dojít k nevratnému poškození převodovky. Právě z toho důvodu jsem do jízdy nenastoupil,” vysvětluje Vaculík.
V semifinále v první skupině vyhrál Petr Nikodém, druhý skončil Horák, třetí Vaculík. “Problém se nám nepovedl odstranit a náhradní díl jsme my ani nikdo jiný neměli, takže pro nás bylo semifinále podstatně napínavější. Naštěstí se ho ale povedlo obkroužit v pořádku a do cíle jsem se dostal na třetím místě,” říká Vaculík. V druhé skupině vyhrál Kubíček, druhý skončil maďarský pilot Szabolcz Klénancz a třetí Vít Nosálek.
Zlato si tentokrát po několika smolných závodech odvezl Petr Nikodém. “Paráda, já doufám, že jsme konečně zlomili tu letošní smůlu, že jsme ji zahodili. A řekl bych, že stárnu, protože to je nějaký horší na ruce, než si pamatuju. Chtěl bych vyzdvihnout pořadatele tentokrát, trať byla skvěle připravená, než jak vypadala Evropa. Konečně jsme to dotáhli do cíle na jedničce, takže velká spokojenost za nás,” komentuje Petr Nikodém. Druhý skončil Vojtěch Vaculík. “Finále pro nás tedy bylo jisté! Na startu finále jsem stál ve druhé řadě. Po rozsvícení zelených světel vypálilo Porsche jako raketa směrem nahoru. Povedlo se mi protáhnout na třetí místo a skvěle si zazávodit s Davidem Horákem.
Ve čtvrtém kole mi začalo vařit auto a střídavě se mi zapínal teplotní zámek výkonu… Bylo to tedy napínavé nejen pro televizní diváky, ale i pro mě…V posledním kole se mi povedlo venkem předjet Davida v horní zatáčce u depa - aby taky něco viděli diváci z tribuny v depu. Už při předjíždění pod mostem začalo auto chrchlat a spadlo do ,,nouzáku“. Naštěstí se mi ale povedlo manévr dokončit a dokulhat do cíle. Odvezl jsem si tedy druhé místo!! Chci tentokrát moc poděkovat obzvlášť organizátorům, kteří si vzali kritiku z ME k srdci a trať krásně připravili. Takhle má vypadat závod v Nové Pace,” dodává Vaculík.
Třetí dojel David Horák.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Do divize Superbuggy se letos v Přerově sjelo devatenáct pilotů. Vítězem se stal Petr Nikodém, který si odvezl cenné body do tabulky. Druhé místo obsadil Vojtěch Vaculík a třetí skončil Luděk Dubravský. „Konkurence byla opravdu nabitá. Z domácí špičky přijeli skoro všichni. My jsme vyrazili s buggy Porsche a s ambicemi konečně prolomit letošní smůlu,“ popisuje Vojtěch Vaculík.
Po trénincích vedl Radek Jordák, druhý byl Jakub Kubíček a třetí Petr Nikodém. Vojtěch Vaculík se umístil na páté pozici. „V prvním měřeném tréninku jsem skončil pátý. S časem ani svým výkonem jsem nebyl spokojený. Ve druhém tréninku se mi už nepodařilo zrychlit, takže jsem musel přijmout páté místo,“ říká Vaculík. Luděk Dubravský obsadil sedmé místo. „V trénincích jsme zajeli sedmý čas, což znamenalo druhou řadu pro první rozjížďku. Trať byla nakropená, takže to byl spíše boj o přežití než závodění, ale i tak jsme skončili třetí. Bohužel, ve druhé a třetí rozjížďce jsme měli technické problémy,“ uvedl Dubravský.
Po rozjížďkách vedl Nikodém, druhý byl Nosálek a třetí Kubíček. Dubravský obsadil desáté místo a Vaculík třinácté. „Následovalo semifinále, které může hodně změnit. Nastupoval jsem do něj ze třetí řady. Nejdůležitější bylo dojet do pátého místa, abych se mohl prát o pódiová umístění ve finále. Po startu jsem se dostal za Vláďu Štětinu a jízdu jsem si užil. Zkoušel jsem ho předjet zleva i zprava, ale nedal se. Přesto jsem dojel čtvrtý, což znamenalo postup do finále,“ popisuje Vojtěch Vaculík.
Zlato z Přerova si po dlouhé době odvezl Petr Nikodém. „V Přerově se nám podařilo vyhrát všechno, co šlo, a do finále jsme startovali z první řady. Start se povedl a pak už to bylo o tom, jestli vydrží technika. Řekl bych, že takhle nervózní jsem na republice dlouho nebyl. Snad jsme prolomili smůlu a sezóna bude ještě zajímavá,“ vysvětluje Nikodém.
Druhý skončil Vojtěch Vaculík. „V posledním finále jsem startoval znovu ze třetí řady. Porsche vystřelilo na zelená světla jako blesk, hned jsem byl čtvrtý. V druhé zatáčce jsem se posunul na páté místo za Luďka Dubravského. Celé finále jsme spolu sváděli velké souboje. Po dlouhých sedmi kolech se mi podařilo Luďka předjet v posledním kole. Myslím, že diváci si přišli na své. Po projetí cílem jsem zjistil, že jsem se dostal až na druhé místo! V tom tempu jsem si ani neuvědomil, že jsem tak vysoko. Po dlouhé době jsem konečně prolomil smůlu a dovezl domů pohár,“ líčí Vaculík.
Třetí místo obsadil Luděk Dubravský. „Na semifinále už byla buggy v pořádku a podařilo se nám dojet na druhém místě. Ve finále jsem se po skoku dostal na třetí příčku a na třetím místě jsem i dojel. Bylo to nepopsatelné – ve druhém závodě s buggy skončit na stupních vítězů. Chtěl bych poděkovat rodině, sponzorům, fanouškům a hlavně týmu, který měl spoustu práce a všechno zvládl. Odměnou pro nás bylo umístění na bedně,“ uzavírá Dubravský.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Do republikového závodu v Poříčí přijelo v divizi Superbuggy pětadvacet pilotů. Zlato si odvezl Radek Jordák, druhý skončil maďarský jezdec Richárd Tóth, třetí skončil Libor Paul.
První měřený trénink vyhrál Petr Nikodém, druhý skončil Jakub Kubíček, třetí Vojtěch Vaculík. “O víkendu jsme se zúčastnili závodu v Poříčí nad Sázavou. Vždy se sem hodně těšíme a nebylo tomu jinak ani letos. Tento závod považuji za vrchol sezony.Rozhodli jsme se vytáhnout nový vůz - Porsche GT3. Rozhodli jsme se pro ostrý test přímo na závodech. S autem jsem měl odjeto pouze pár kol a bylo to pro mě něco úplně nového,” říká Vojtěch Vaculík.
Čtvrtý skončil Luděk Dubravský. Šestý dojel Vít Nosálek, sedmý Radek Jordák, osmý Václav Rojar, devátý Libor Paul, desátý Michal Neumann, sedmnáctý Michal Štětina, osmnáctý Vladislav Štětina, devatenáctý Jaroslav Hošek, dvaadvacátý Jan Husák čtyřiadvacátý Jan Bartoš, pětadvacátý Josef Jonáš. Tomáš Havránek měřák nedojel.
Druhý měřák vyhrál Nikodém, druhý skončil Vaculík. “V prvním měřeném tréninku jsem obsadil třetí místo. Byl jsem překvapený. Nezajel jsem na svůj vkus totiž ani jedno čisté kolo. S výsledkem jsem byl velice spokojený. Ve druhém měřáku jsem ještě zrychlil a byl jsem na druhé příčce. Celkově to dalo z obou měřených tréninků na třetí místo,” vysvětluje Vaculík.
Třetí dojel Kubíček, čtvrtý Dubravský, šestý Jordák, sedmý Paul, osmý Nosálek, desátý Bartoš, jedenáctý Rojar, šestnáctý Neumann, osmnáctý Hošek, devatenáctý Štětina M., dvacátý Štětina V., dvaadvacátý Jonáš, třiadvacátý Husák. Havránek neodstartoval.
První rundu vyhrál Vaculík. “Na startu první rozjížďky jsem měl pole position a rozhodl jsem se pro levou stopu. To se ukázalo jako správná volba. Porsche od startu odjelo jako raketa a rozjížďku jsem suverénně vyhrál stylem start-cíl,” komentuje Vaculík.
Druhý skončil Kubíček, třetí Nikodém. Čtvrtý dojel Nosálek, pátý Jordák, šestý Paul, sedmý Dubravský, osmý Rojar, devátý Bartoš, desátý Štětina V., dvanáctý Neumann, sedmnáctý Štětina M., dvacátý Hošek, jednadvacátý Husák, dvaadvacátý Jonáš. Havránek neodstartoval.
Druhou rundu vyhrál Nikodém, druhý skončil Dubravský, třetí Kubíček, čtvrtý Nosálek, šestý Paul, sedmý V. Štětina, osmý Jordák, desátý Rojar, třináctý Neumann, patnáctý Štětina M., šestnáctý Bartoš, sedmnáctý Hošek, osmnáctý Husák, devatenáctý Jonáš, jednadvacátý Vaculík. “V neděli jsem měl na startu druhé rozjížďky vedle sebe Víťu Nosálka a velké překvapení závodu Luďka Dubravského, který jede moc hezky. Ten mi po startu v první zatáčce nasadil na pravé přední kolo, já jsem kolidoval se svodidly a bylo z toho uražené pravé přední kolo. Rozjížďku jsem krokem dojel do cíle na posledním místě a pěkně nám to zamíchalo kartami,” konstatuje Vaculík. Havránek neodstartoval.
Třetí rundu vyhrál Dubravský, druhý skončil Nikodém, třetí Kubíček, čtvrtý Jordák, šestý Nosálek, osmý Paul, devátý Štětina V., desátý Rojar, patnáctý Štětina M.,šestnáctý Neumann, sedmnáctý Hošek, osmnáctý Husák, devatenáctý Bartoš, jednadvacátý Jonáš, dvaadvacátý Vaculík. “Do třetí rozjížďky jsem šel až ze třetí řady a bylo tedy jasné, že nebude nouze o souboje. Hned po startu jsem se protáhl na čtvrté místo. Při předjíždění Libora Paula jsem si dal záležet na tom, aby to proběhlo čistě a to byla chyba. Libor mi v horní zatáčce pokus o předjetí oplatil a urazil mi levou přední spojovačku řízení. Po rozjížďkách jsem byl celkově jednadvacátí a do semifinále postupuje prvních 20 jezdců. Tím pro mě závod skončil. Domů jedeme bez jediného bodu. Letos nás naštěstí body nezajímají, protože se neúčastníme kompletního MČR a soustředíme se na Mistrovství Evropy, dodává Vaculík.
V semifinálové jízdě první skupinu vyhrál Nikodém, druhý skončil Dubravský, Jordák dojel čtvrtý. Do finále se pak nedostal na osmém místě Neumann. V druhé skupině vyhrál Kubíček, druhý skončil Paul, třetí Štětina V., čtvrtý Rojar. Do finále nepostoupil na šestém místě Štětina M., sedmý Hošek, osmý Nosálek, devátý Husák, desátý Bartoš, který ani neodstartoval.
Ve finále se otočily karty a první místo si odvezl domácí Jordák. “Díky moc klukům. Konečně se prolomila smůla na mé domácí trati,” konstatuje Jordák. Druhý skončil Maďar Richárd Tóth, třetí dojel Paul. “Celkově Poříčí bylo super. Trať pěkná, v rozjížďkách i ve finále mi odešla převodovka, ale jsem rád, že jsem to dotáhl na třetí místo,” říká Paul.
Čtvrtý skončil V. Štětina, pátý Rojar, osmý Nikodém, devátý Dubravský, desátý Kubíček.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Z druhého republikového závodu v Dolním Bousově si první místo odvezl Petr Nikodém, druhý skončil David Horák a třetí dojel Libor Paul. Víkend byl ve znamení návratu domácího Romana Poláka, který šel nakonec ve finále přes střechu.
První měřený trénink se vlivem velkého deště nejel. Druhý měřák vyhrál Petr Nikodém. ”Potřebovali jsme vymyslet nějaký systém, jak se zlepšit. Věděli jsme, že máme stále jeden směr, kterým můžeme jít, protože jsme od něj upustili už déle, protože to tenkrát stačilo. Řekl bych, že v Bousově bylo krásně vidět, že jsme na správný cestě a povedlo se vyhrát měřáky asi o vteřinu a něco,” vysvětluje Nikodém.
Druhý skončil Jakub Kubíček, třetí David Horák. “V druhém měřáku nastaly nějaké technické problémy, takže se mi úplně jako nedařilo, ale nakonec z toho byl třetí čas, což není zas tak špatný,” říká Horák.
První rundu také vyhrál Nikodém, druhý skončil Kubíček, třetí Horák. V druhé rundě si NIkodém vedení nenechal vzít. Na druhou pozici se probojoval Libor Paul a třetí skončil Vít Nosálek.
Třetí rundu vyhrál Nosálek, druhý skončil Roman Polák a třetí Nikodém. Po sečtení bodů v tabulce si Nikodém udržel první místo, druhý se tam objevil Polák a třetí Nosálek.
V semifinálové jízdě v první skupině první skončil Nikodém, druhý Nosálek, třetí Paul. Do finále se probojoval také Michal Neumann a Jan Bartoš. V druhé skupině první skončil Polák, druhý Horák, třetí maďarský jezdec Szabolcz Klenancz. Do finále se probojoval také Kubíček a Jan Husák.
Polák šel ve finále přes střechu a v opakovaném startu mu ze třetího místa zhasla bugina a závod nedojel. Nikodém ve finále obhájil svou sílu a z druhého republikového závodu si odvezl první místo. “V semifinále jde vždy o to přežít, a po loňském roce to byla nejnervóznější část, ale dopadlo to dobře. Odvážíme si jedničku a spokojeně se přesouváme do Matschenbergu,” říká Nikodém.
Za ním se se stříbrem umístil Horák. “V semifinále se mi podařilo zajet dobře a to mi dalo na druhou řadu a ve finále se mi podařilo v první začátce předjet Paula, Nosálka a po nějakých technických problémech Romana Poláka jsem se dostal na druhé místo,” dodává Horák.
Třetí skončil Paul. “Za Bousov jsem maximálně spokojený. Organizace skvělá, trať pěkná. Dařilo se a jsem maximálně spokojený za třetí místo,” říká Paul.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Dramatičtější vyvrcholení republikové sezony snad ani nešlo naplánovat. Ve všech kategoriích bugin totiž ještě není o titulech rozhodnuto a v každé z nich živí naději na příčku nejvyšší dva adepti. Bodově nejvyrovnanější je situace v královské divizi SuperBuggy. Diváci, kteří dorazí na závěrečný, šestý podnik Mistrovství České republiky do Sedlčan, se rozhodně mají na co těšit.
V divizi SuperBuggy vstupuje do závěrečného podniku z vedoucí pozice Vojtěch Vaculík. „Do Sedlčan jdu s touhou zvítězit. Momentálně vedu šampionát o čtyři body a budu se tedy muset snažit od začátku do konce. V těsném závěsu za mnou je evropský šampion Petr Nikodém, a proto to bude oříšek. Není asi moc dodat více, než že Volvo dostane zabrat a já budu muset tahat,“
neskrývá odhodlání znojemský pilot a své plány přidává Petr Nikodém. „Do Sedlčan jedeme jako novopečení mistři Evropy. Dalo by se tedy říct, že to nejhorší už máme úspěšně za sebou a teď už si jedeme jenom užít poslední závody. Samozřejmě se budeme snažit vyhrát i naši republiku, ale zde jsme měli v průběhu sezony dost smůly, většinu závodů jsme nedojeli a teď musíme dohánět ztrátu. Naštěstí s Evropou v kapse to bude nervově dosti jednodušší a věřím, že to budou celkově pěkné a zajímavé závody.“
Nejblíže k titulu v divizi Buggy1600 má její úřadující šampion Jakub Novotný. „Tato sezona je o něco úspěšnější než ta minulá. Před posledním závodem máme náskok pětadvaceti bodů před Jiřím Rezkem. Z evropského šampionátu však již máme vyzkoušené, že se z krásného náskoku může stát pohroma a vše je na lusknutí prstu rázem pryč. Nesmíme tedy nic podcenit a pokusíme se obhájit český titul. Sedlčany se mi líbí. Je to technická trať, která mi vyhovuje. Musíme se vyhnout všem kontaktům a proklouznout co nejčistěji, jelikož další víkend nás čeká španělská Mollerussa, kde se bude hrát těžká hra. Držte mi palce, pokusím se vše napravit,“ žádá fanoušky jezdec z východočeské obce Konecchlumí.
Jeho soupeřem v boji o titul je Jiří Rezek. „Na poslední republikový závod do Sedlčan se vcelku těším. Nevnímám to tak, že by zde mohl proběhnout boj o mistrovský titul. To by se totiž Kubovi muselo stát něco opravdu nepředvídatelného, s čímž nepočítám. Pokud se mi v celkovém hodnocení podaří uhájit krásné druhé místo, vnímám to jako super výsledek, na který jsem na začátku sezony ani nepomyslel. Přibývají zde mladí, draví kluci, se kterými je těžké držet krok. A proto každá „bedna“, na kterou se mi podaří v závodě dosáhnout, je pro mě velkým úspěchem. V současné době jsou pro mě důležitější úspěchy mého syna Ondry, který jede již druhou sezonu v divizi RacerBuggy125 a poměrně se mu zde daří.“
V italské Maggioře závod před koncem šampionátu obhájil evropský titul v kategorii JuniorBuggy Arnošt Florián a je blízko tomu, aby v Sedlčanech získal i ten republikový. „Těším se dost, a i když to není moje nejoblíbenější trať, tak jí mám rád. Šance na titul jsou, myslím, dost velké už jen díky mému velkému bodovému náskoku. Mám však zase menší obavy, aby se neopakoval můj loňský karambol, který mě zde tehdy připravil o titul,“ vrací se k loňskému dramatickému závěru autokrosař z Rudné u Prahy.
Jediný, kdo ho může ještě ohrozit, je úřadující šampion a jeho rival a zároveň kamarád Filip Duřt, který ztrácí čtyřiadvacet bodů. „Šance na obhajobu je velmi malá. Budeme se každopádně snažit dosáhnout co nejlepšího výsledku a snad alespoň na posledních závodech prolomíme letošní smolnou sezonu. Do Sedlčan se moc těším jako každý rok. Tamní trať se mi moc líbí svojí složitostí a náročností.“
Vlastimil Resl,
www.autokrosar.cz
Svůj druhý autokrosový závod ve své pestré kariéře absolvoval v Přerově Tomáš Enge. Motoristický univerzál ve finále vylepšil o dvě příčky loňské osmé místo a jen kousíček mu chyběl, aby se umístil ve vytoužené TOP5.
Tomáš Enge za svoji úžasnou kariéru vyzkoušel mnoho disciplín motoristického sportu a v posledních letech k nim přidal i autokros. „Přerov jsem jel poprvé minulý rok, kdy jsem předtím absolvoval dvě testovací svezení. Letos jsem nicméně jel bez jakéhokoliv předchozího tréninku. Úvod víkendu nám navíc ztížilo hodně deštivé počasí. Proto jsme se rozhodli vynechat warm-up i úvodní kvalifikaci, jelikož předpověď počasí slibovala na tu druhou sucho.
Já do ní díky svému startovnímu číslu 98 vyrážel jako první a tak jsem měl ještě stále poněkud vlhkou trať. Ani tato nevýhoda mi však nezabránila zajet osmý čas z osmnácti startujících divize SuperBuggy, což byla do rozjížděk dobrá výchozí pozice.“
V rozjížďkách Tomáš následně zajel jedno třetí a dvě druhá místa. „Se svoji jízdou jsem každopádně nebyl spokojen. Stále jsem chytal rytmus a zvykal si na auto, které je zcela odlišné od těch okruhových anebo rallyových, které pilotuji častěji. Před semifinále bylo mým cílem umístění do druhého místa, které by mi dalo šanci na finálový start z první řady. Díky špatnému startu a hodinám se to však nepovedlo a třetí místo mi pro finále dalo druhou lajnu,“ hodnotí svoji cestu do finále jediný český pilot, který se představil v závodech Formule 1.
Ten neměl ideální ani finálový start. „Hned před první zatáčkou mě přesprintovali dva soupeři. Tím jsem klesnul až na sedmé místo a došlo mi, že to nebude tak jednoduché. Přece jen ve finále se člověk potká s těmi nejlepšími. Pro mě jsou navíc ty souboje a předjížděcí manévry složitější kvůli minimu autokrosových zkušeností. Musel jsem se také přizpůsobit výkonu špičkově připravené buginy brněnského týmu Marat Engineering, která letěla neskutečně. Zatímco loni se jezdilo vesměs na mokru, letos bylo více sucho a ten kalup byl tím větší. Já navíc ve finále skočil Mamuta tak důrazně, až se mi ulomilo uchycení zadního křídla a zbytek jsem musel jet bez něj. Přesto se mi nakonec podařilo v posledním kole urvat alespoň jedno místo k dobru a dojet šestý. Před závodem jsem se sice netajil plánem umístit se v TOP5, ale po té roční pauze snad ani tohle není špatný výsledek.“
Spokojenost neskrývá Tomáš ani s celkovým průběhem víkendu. „Byla to nádherná akce za účasti tisíců fanoušků. Víkend hodnotím jako úspěšný. Musím vyzdvihnout pana Morkuse, který primárně zajistil můj start a mohl jsem se opět ukázat divákům v této krásné disciplíně. Také organizace pod vedením Jakuba Vymazala byla perfektní a i doprovodné programy se povedly na jedničku. Přerovský podnik bude právem opět útočit na nejlepší evropský autokrosový závod roku. Takže ještě jednou díky moc organizátorům, týmu Marat Engineering, divákům za podporu a doufám, že příští rok si na Evropě v Přerově opět výsledkově polepším.“
Vlastimil Resl
www.autokrosar.cz
Jakub Kubíček dlouhá léta jezdil kompletní evropský i republikový šampionát. Letos však má omezený program a startuje pouze v republikovém mistrovství. Nebude tudíž chybět na čtvrtém domácím závodě, který hostí Poříčí nad Sázavou. „Ambice do Poříčí?,“ zamýšlí se. „Rozhodně se nechci vozit vzadu a budu bojovat o ten nejlepší výsledek. Čím lepší, tím budu spokojenější. Primárně si však celý náš tým chce víkend užít na maximum,“ usmívá se rakovnický autokrosař.
Poříčí je proslulé mimo jiné tím, že vítěz kategorie SuperBuggy získá na rok do držení putovní pohár Mediasportu. Tobě se ho v minulosti podařilo vyhrát třikrát v letech 2014, 2017 a 2021. Co pro tebe znamená?
„Je to největší pohár, který jsem si za celou kariéru vyzávodil (smích). Je pěkně těžký a vyhrát ho je neméně těžké. Zároveň je to taková pěkná dlouholetá tradice. Vím, že poprvé ho vyhrál Roman Kalvoda. Rok už si však nevybavuji, tuším jen rok 2007... Asi ho tedy budu muset znovu vyhrát, abych si ty štítky se jmény přečetl (smích).“
Takže ambice máš vítězné?
„Dá se říct. Nebudu se tím tajit. Jsem však nohama na zemi, protože kluci, jedoucí Evropu, jsou rozjetí. Tak uvidíme, jak to dopadne.“
Dle pohledu do seznamu přihlášených bude konkurence početná a velmi kvalitní.
„Samozřejmě se sejde nejlepší republiková konkurence doplněná zahraničními piloty. Zde bych jmenoval nejúspěnějšího autokrosaře všech dob Bernda Stubbeho a rovněž velmi rychlého Lotyše Ervinse Grencise. Příjemně mě také překvapilo vidět mezi přihlášenými Honzu Smrže a Víťu Nosálka. Takže závod to bude jistě náročný a tím zajímavější pro diváky, kterých se, věřím, do Poříčí sjede zase velké množství.“
Ty letos evropský šampionát nejedeš. Proč?
„Těch důvodů, proč se letos neúčastníme mistrovství Evropy, je hned několik. Zřejmě tím hlavním je bohužel odchod mého dědy tam nahoru... Děda mě, potažmo autokrosu obětoval vše a veškerý svůj čas trávil na dílně, aby Bestie a vše ostatní bylo vždy připraveno a mohli jsme se účastnit obou šampionátů. Bez něj je to teď jak bez deseti lidí naráz, s čímž se zatím ještě trochu pereme. Navíc do toho všeho si stavíme nové zázemí, stěhovali jsme celou dílnu, což nám také vzalo spoustu času na přípravu před sezonou. Nic ale nevzdáváme, autokrosem se chceme bavit i nadále, protože víme, že i děda by si to tak přál. Tudíž jsme se pro letošek rozhodli jet ve větším časovém klidu jen domácí mistrák. Uvidíme, co přinese rok 2024...“
Počítám však, že Evropu sleduješ.
„Sleduju. Samozřejmě (odpovídá okamžitě). Snažím se sledovat každý závod a podporovat naše. Jen je malinko smutné, že ještě nedávno v Evropě divize SuperBuggy byla o deseti lidech, schopných vyhrávat a rvát se o titul, a dnes je to o dvou autech. Tak to však je, ale doufám, že doby, kdy nás jezdilo stabilně kolem pětatřiceti, se zase někdy vrátí. Jeden rok ve Francii nás bylo tuším i jednasedmdesát. Naposledy jsem sledoval francouzské St. Georges de Montaigu a bylo vidět, že čím více sezona spěje ke konci, tím větší vzrůstají emoce a souboje se začínají přiostřovat. To ale diváci chtějí vidět.“
Závěrem odbočme k mládeži. Ty jsi odchovancem divizí RacerBuggy a vždy jsi o nich pochvalně hovořil. Jak vnímáš jejich současnost?
„Zúčastnil jsem se jako instruktor několika Akademií a je strašně hezké vidět, že kluci a holky, které jsem tam viděl, dnes už patří ke špičce v JuniorBuggy. Za chvíli budou mými konkurenty (úsměv). Práce s mládeží, kterou má pod palcem hlavně Kuba Vymazal, rozhodně přináší své ovoce. Jsem moc rád, že na mládež Autoklub ČR nezapomíná, ale naopak se to snaží podporovat. To ovoce pak přichází například i v té podobě, že my Češi již dlouhá léta vyhráváme Pohár národů.“
Vlastimil Resl
www.autokrosar.cz
Koncem ledna 2023 jsme se sešli s šéfem týmu Borisem Vaculíkem. Popovídali jsme si o vcelku úspěšném roce 2022 a samozřejmě jsme zhruba probrali plány na rok 2023. Nedalo mi, abych nepoložil Borisovi pár otázek, co plánují na rok 2023. První se týkala složení týmu.
Borisi, v jakém složení bude tým fungovat v roce 2023?
Pro rok 2023 neplánujeme žádné změny. Vojta pojede třídu Superbuggy, a Martin „šestnáctky“. V přípravě techniky se budeme spoléhat na osvědčený tým kolem Lokina Krópy z Lešan ☺. Kluci jsou skvělí a v týmu panuje rodinná atmosféra. Nedílnou součástí jsou i pečovatelky o kvalitní stravování a zázemí Lenka s Adélkou, kdy Lenka má zároveň funkci pedagogicko psychologického poradce šéfa týmu.
Když jsi zmínil mechanický tým, jaká bude technika pro rok 2023?
Tak v tomto směru se nic nemění Vojta pojede, stejně jako v minulém roce buggy Alfa Racing s motorem Volvo a Alfě zůstává věrný i Martin ve třídě Buggy 1600. Nově pořízená Perla (pro neinformované – jedná se o autobus) se osvědčila, proto budeme i zde věrni technice z roku 2022.
A jaké jsou plány týmu na účast v seriálech závodů, které chcete absolvovat v roce 2023?
V roce 2023 plánujeme účast v kompletním mistráku, tj. mistrovství České republiky a pokusíme se absolvovat i celý okruh mistrovství Evropy. Proto vynecháme naši tradiční účast v závodech ZSE. Další možné akce jsme zatím nezvažovali, myslím, že náš plán bude dost náročný pro celý tým. Vojta i Martin zatím studují, a úspěšné výsledky studia jsou zcela prioritní.
Když mluvíme o prioritách a výsledcích, jaké máte ambice zde?
Naprosto jednoznačně se chceme zlepšovat, všechny porazit a všechno vyhrát. Na tomto místě jsme se dost nasmáli. Tedy hlavně já. Boris to vzal také s humorem, ale s vážnou tváří dodal, že rozhodně chtějí dosahovat co nejlepších výsledků, protože pokud by neměli tento cíl, tak nemá cenu závodit.
Poděkoval jsem Borisovi za rozhovor, a protože se setkání odehrálo ve vinařství Konitz, připili jsme si na úspěch jejich kvalitním nápojem. Několikrát.
Jan Pilát, www.autokrosar.cz
Je první adventní neděle. Čas, kdy je potřeba otestovat nový stroj v divizi SuperBuggy. Přesně tak dnes učinil Václav Ciminga. Jeho stroj je z dílny Alfa racing a "život" mu dodal Lukáš Mihulka (LM Engineering). Více se dozvíte níže....
Václav Ciminga a jeho první postřehy:
Lukáš Mihulka o stroji do divize Superbuggy:
Fotogalerii od Toma Němce najdete zde:
Bakov Nad Jizerou - testday Václav Ciminga 2022 /superbuggy/ | Autokrosař.cz (autokrosar.cz)
Ti z Vás co nejsou na sociálních sítí asi nezaregistrovali, že už je online dokument o Jakubu Kubíčkovi. Film je krátkrometrážní a plný skvělých akčních záběrů, prokládaných mluveným slovem... Pohodlně se tak usaďte a dejte volume doprava.
Hektických několik dní je za námi. Nejprve se jezdci poprali o body do domácího šampionátu v Nové Pace aby se o týden později opět setkali, tentokrát v Dolním Bousově na jednodenním závodu. V rámci domácího šampionátu nás čekají už jen Sedlčany a následně Setkání mistrů v Humpolci. Jinak to ale mají jezdci divize Racerbuggy a Kartcrossu.
Již tento víkend se totiž jezdci divize Racerbuggy objeví v Dobřanech, kde se poperou o republikové body a bude to jistě bitva zajímavá. Na místní trati je vždy nejen skvělá atmosféra ale i jídlo a kdo nebyl v Dobřanech, jako by nebyl na autocrossu.
Domácí šampionát
Dle mých počtů, kdy se při sedmi závodech započítávají dle řádů výsledky ze šesti podniků je o titulu rozhodnuto již v divizi Superbuggy, kde se dvojka mění v jedničku a titul získává zaslouženě Petr Nikodém.
V divizi TAX, kde po škrtání nikdo nemůže předstihnout Marcela Dleska. Rozhodnuto je také v divizi D6, kde titul získal Luděk Dubravský a v divizi D2, kde se z titulu může radovat Lukáš Mihulka.
Kde to bude napínavé jsou juniorky. Zde se v posledních dvou závodech nadostřel k Arnymu Floriánovi dostal Filip Duřt a kluci si to o titul rozdají na přímo v Sedlčanech, rozdíl po škrtání je dva body.
Další drama je v divizi B1600, kde mají nyní stejný počet bodů Jakub Novotný a Martin Vaculík. Kuba škrtá 21, Martin 28, čili reálně má Jakub k dobru 7 bodů....
Kartcrossaři škrtají dva závody, a tak boj o titul bude ještě dramatický. Petr Doležal by jistě chtěl obhájit, ale mladé pušky jistě ještě neřekli své poslední slovo a zejména Pepa Švorc, či Lukáš Svoboda a Ondra Hartych budou ještě hodně topit pod kotlem.
V Racerbuggy není také ani v jedné divizi nic jasné. Na jezdce čekají ještě tři závody a v RB160 to má nejlépe rozjeté Vít Kostroun, v divizi RB125 Láďa Hanák ml., a v divizi RB250 Petr Bílek.
Autocross news
- všechny sestřihy z naší dílny najdete zde:
(klikni vpravo nahoře na playlist)
Fotogalerie z jednotlivých závodů najdete:
Galerie | Autokrosař.cz (autokrosar.cz)
Výsledky najdete:
Štikovská rokle 3. a 4. září letos již potřetí přivítá autokrosové závodníky. Po červencovém vydařeném Mistrovství Evropy zavítali do Nové Paky jezdci ke Klubovému závodu - Mezinárodnímu mistrovství Holandska a první víkend v září se zde sejde téměř kompletní česká špička. Přihlášeno je více jak sto deset závodníků.
Z toho devětadvacet v kategoriích Racer Buggy, kde například nechybí Kostroun, Žalský, Martin Nikodém, Rezek, Svobodová nebo Kolomý.
Více jak dvacet jezdců se chystá ke startu v kategorii Kartcross. Čelu vévodí Doležal, Hartych, Rakovec, Švorc. Hned tři kategorie jsou vypsány pro tzv. „plechová auta“. V D2 nechybí Josef Bartoš, Ciminga, Šindelář a domácí jezdci Lukáš a Roman Vávrovi. V TA 1600 asi největší souboje svedou Tomáš a Jakub Jánošovi s Luďkem Dubravským a Milanem Purmou.
Trochu méně je obsazena divize Touring Autocross, kde si vítězství budou chtít uzmout zejména Brožek, Dlesk a Bret.
Velice dobře je obsazena divize Junior Buggy kde vedle řady letos úspěšných „Evropanů“ – Floriána, Šafránka, Duřta, a Pytlounových nastoupí letos poprvé domácí Ondřej Medlík.
Papírovými favority Buggy 1600 jsou Jakub Novotný a Filip Hartman, ale překvapit mohou i další. Asi nejkvalitnější konkurence se sejde v kategorii Super Buggy. Chybět nebude vedoucí jezdec seriálu Mistrovství Evropy a také domácího šampionátu Petr Nikodém, dále Zdeněk Antony, Jaroslav Hošek, David Horák a Radek Jordák. Bude jim stačit domácí navrátilec Václav Fejfar? To vše rozluští až nedělní finálové jízdy.
Už v pátek začnou v depu od 13 hodin administrativní a technické přejímky. Samotný závodní program zahájí v sobotu od půl deváté první tréninkové jízdy. O půl druhé startují první kvalifikační jízdy. Divize Racer Buggy a Kartcross odjedou i jízdy druhé.
V neděli se začíná již v osm hodin ráno druhou sérií rozjížděk. Krátce před desátou pak začnou třetí rozjížďky. Po nezbytné vetší úpravě trati vyvrcholí závody od půl jedné semifinálovými a finálovými jízdami.
Po dosud odjetých závodech je následující pořadí:
Super Buggy: Nikodém, Jordák, Antony
Buggy 1600: Vaculík, Novotný, Hartman
Junior Buggy: Florián, Duřt, Pytloun
Touring Autocross: Dlesk, Brožek, Musil
TA 1600: Dubravský, Jánoš, Kopena
D2: Mihulka, Gacík, Mlejnek
Pavel Vydra
Tisková zpráva
Divize Superbuggy vždy slibuje napínavou podívanou a nejinak tomu bylo i letos. O napínavé finále se tentokrát postaral Zdeněk Antony, který jezdil druhý, pak dokonce chvíli čtvrtý, ale nakonec v poslední zatáčce vybojoval stříbro.
Na třetí pozici skončil ve finále Jakub Kubíček „Byl to náročný závod, co se týče neustálých změn podmínek na trati. S výsledky z rozjížděk jsme byli spokojení (1., 2. a 3. místo), což nám na start finále vyneslo první řadu. Celé finále jsem jezdil druhý, trať hodně klouzala a já se snažil udržet se na trati. Mojí školáckou chybu v posledním kole, kdy jsem se nechal vynést, nakonec využil Zdenda Antony a já tak dojel třetí. Moc děkuju všem fanouškům za velkou podporu!! Teď už ale zase začne ten pravej evropskej rachot! Už tento týden startuje mistrovství Evropy v lotyšské Bausce...“
Jak bylo Kubou řečeno, na druhé pozici skončil Zdeněk Antony „Byly to parádní závody. Myslím si, že diváci viděli velkou šou. Já poprvé na podiu s novým vozem. Fantastický víkend.“
Z vítězství se potřetí v řadě radoval Petr Nikodém „Vítej zlatý hattricku. Sobota sice nezačala nejlépe, vlastně pro nás skončila v prvním měřáku, kdy se odporoučelo turbo. Z nedostatku času a vymýšlení jak to dáme dohromady jsme byli nuceni vynechat druhý trénink a nastoupit až do rozjížďky. Bohužel ani rozjížďka se pro nás nezlepšila a trápilo nás rozvodové ústrojí motoru. Naštěstí jsme byli schopni dát auto přes noc dohromady a nastoupit řekl bych v plné síle do druhé rozjížďky.
Z posledního místa jsme rozjížďku vyhráli. Poté jsme vyhráli stylem start cíl i třetí rozjížďku a i bez celé soboty jsme si vyjeli druhé místo do finále. Auto jsme připravili, jak jen to šlo a věřím, že už i starty jsme vyladili do vcelku konkurence schopného stavu. I ve finále se podařilo odstartovat na prvním místě a poté už jen stačilo nedělat kraviny a dotáhnout to do konce. Máme tedy třetí výhru v řadě a teď se můžeme plně soustředit na začátek mistrovství Evropy. Díky celému týmu za zvládnutí stresové soboty a poté i zbytku víkendu, taky díky všem fanouškům co nás tlačí vpřed. Snad nám to takhle vydrží a budeme moci zabodnout i na Evropském šampionátu naší vlajku tam kam patří.“
Tomáš Němec
www.autokrosar.cz
Třináct jezdů bylo převzato do druhého závodu MČR v autocrossu. Jezdci se sešli v německém Matschenbergu a osobně jsem čekal více zahraničních jezdců, kteří využijí možnost testovat na evropské trati. Nakonec dorazili pouze dva. Terry Callaghan a Bartjan Blaauw, oba dorazili z Nizozemí.
Terry odjel ale pouze první měřený trénink a pro technický problém se dalšího dění neúčastnil. První měřený trénink vyhrál Petr Nikodém, druhý Jakub Kubíček, ale protože měl Petr z prvního tréninku lepší čas, celkově v „měřákách“ zvítězil. Následně vyhrál všechno, co se dalo, i finále, které se jelo před početnou diváckou kulisou. Více nám v audiozáznamu řekne sám jezdec.
Třetí měřený trénink a jízdách vždy druhý. To jsou výsledky Radka Jordáka, který od Matschenbergu moc neočekával. Auto ale drželo a Radek si na svůj nový speciál osazeným motorem Volvo 3.0 rychle zvyká. Jak viděl sobotní závod...
Celkově druhý v měřeném tréninku byl Jakub Kubíček. Dvě rozjížďky se mu podařilo vyhrát, třetí mu nevyšla podle představ. Jakub jako vždy skákal daleko, hodně daleko a svými průjezdy, které rozhodně nejsou "po kolejích" bavil diváky.
Mistrovství České republiky bude poračovat závodem v Přerově, který se uskuteční v termínu 21. - 22. května 2022.
David Jeřábek
www.autokrosar.cz
Humpolec přilákal v divizi Superbuggy celkem šestnáct jezdců. Kromě české špičky přijeli dva nováčci. Václav Rojar s autem po Aleši Pařízkovi a Lukáš Kovařík s půjčeným autem od Romana Poláka. Ze zónových jezdců přijel jen Milan Rýzek, který však už v sobotu odjel s porouchaným motorem. Humpolecký závod si nenechala ujít velká hvězda evropského autocrossu Terry Callaghan. Nové vozy přivezli Radek Jordák s motorem Volvo a Zdeněk Antony, který pořídil stroj Alfa racing taktéž s motorem Volvo.
Měřené tréninky ovládl Petr Nikodém, před Jakubem Kubíčkem a Zdeňkem Antonym. Rozjížďky se staly kořistí Radka Jordáka, Petra Nikodéma a Vojty Vaculíka. Nejrychlejší byl po semifinálových jízdách Vojtěch Vaculík. Toho v první řadě doplnili Zdeněk Antony a Radek Jordák. Z druhé řady šedl Petr Nikodém a Jaromír Štětina. Po startu šel do čela Vaculík a za jeho záda Jordák a Antony. Petr Nikodém se však okamžitě začal prokousávat vpřed, až pokořil Vaculíka a zvítězil. Pražský jezdec byl pochopitelně velmi spokojený. "Tak jsme to letos taky rozpohybovali 
Jako první chci poděkovat úplně všem co se jakkoliv podíleli na pomoci nám se letos dostat na první závod. Bez Vás všech bychom nemohli dojet ani ke startu měřeného tréninku. Hlavně samozřejmě celému našemu týmu, kdy jsme před závody za poslední tři dny napsali asi šest hodin 
ale také všem co šli zrovna kolem a jakýmkoliv způsobem přispěli 
V souvislosti s nedostatkem času na přípravu jsme do Humpolce přijížděli s myšlenkou si vůbec auto osahat a zjistit jestli zimní změny na autě budou fungovat. K našemu překvapení jsme nejen dojeli měřáky, ale také se je povedlo oba vyhrát. ...Nezapomněli jsme naší disciplínu 
V podstatě průběh celého víkendu byl až podezřelé přívětivý, když pomineme problémy se startem, tak auto fungovalo bez problému. Díky druhému místu v semifinále a celkově v rozjížďkách jsme startovali do finále z druhé řady. S tím, že zrovna v Humpolci není úplně nejvíce místa pro předjíždění, jsem se trochu obával co se bude dát vymyslet. Naštěstí se příležitosti tvořili a nám se je dařilo využít. Po prvním posunu vpřed hned v prvním kole jsem věděl, že mám ještě dostatek času zkusit to i dále. Když se nakonec povedlo i posunutí na druhé místo, tak jsem věděl, že už nás nic nezastaví to alespoň zkoušet na místo první.
Nakonec vše klaplo a v cíli to byla neskutečná úleva a krásná atmosféra. Velký díky i všem co se na nás dorazili podívat a dělali tu krásnou atmosféru. 
Já doufám, že jsme nakonec nějakou tu show se závodními kolegy udělali a že bylo na co se dívat Nyní se zaměříme hlavně na přípravu blížících se evropských závodů, hlavně pomocí republikových závodů, a budeme se snažit zapíchnout tu naší vlajku vždy co nejvýše nám to dovolí 
Takže zase za chvíli v Matschenbergu 
".
Na druhé pozici dokončil tento závod Vojtěch Vaculík a ukázal, že s ním všichni musí počítat. „Celý víkend jsme si všichni náramně užili. Organizace závodu byla skvělá, a proto jsme se nesetkávali s žádnými časovými prodlevami. Lukáš Kroupa se přes zimu neflákal a auto funguje úplně skvěle. Mám velkou radost jak ze svého, tak z bratrova výsledku.
Příští týden nás čeká závod v Matschenbergu, kde se s bráchou pokusíme urvat opět nějaké pěkně pozice.“
Na třetí pozici skončil Radek Jordák a ukázal, že nová koncepce mu bude sedět. „Byl to můj první závod s novým autem, osazeným motorem Volvo. Auto fungovalo fantasticky, bohužel letos fungovaly především hrabalky, které jsem zrovna neměl. I tak se nám podařilo zajíždět dobré časy. Vyhrál jsem všechny tři rundy a v semifinále z důvodu absence hrabalek na mé bugině, kdy soupeři je měli, jsem byl nucen nařezat nejměkčí gumu co jsme měli. Bohužel při druhém kole došlo k přehřátí pneumatiky tak, že absolutně přestala fungovat. Já z prvního místa na skalnatém povrchu po cíli dostal veliký smyk a předjel mě Vojta Vaculík.
Díky tomu jsem do finále dostal nejméně výhodnou pozici v první řadě vlevo, kde je to do první zatáčky nejdál. I tak po startu finále a malým nechtěným kontaktem se Zdendou Antonym jsem se dostal na druhé místo. To mi nevydrželo dlouho, protože po rovince do kopce přilétl Petr Nikodém a předjížděcím manévrem mi ohnul a nalomil zadní rameno a já se rázem posunul na třetí místo, na kterém jsem i dojel. S výsledkem jsem i tak spokojený a těším se na další závod do Německa. Vím ale, že tamní trať je dělaná spíš pro turbo motory.“
Tomáš Němec
www.autokrosar.cz
