Humpolec přilákal v divizi Superbuggy celkem šestnáct jezdců. Kromě české špičky přijeli dva nováčci. Václav Rojar s autem po Aleši Pařízkovi a Lukáš Kovařík s půjčeným autem od Romana Poláka. Ze zónových jezdců přijel jen Milan Rýzek, který však už v sobotu odjel s porouchaným motorem. Humpolecký závod si nenechala ujít velká hvězda evropského autocrossu Terry Callaghan. Nové vozy přivezli Radek Jordák s motorem Volvo a Zdeněk Antony, který pořídil stroj Alfa racing taktéž s motorem Volvo.
Měřené tréninky ovládl Petr Nikodém, před Jakubem Kubíčkem a Zdeňkem Antonym. Rozjížďky se staly kořistí Radka Jordáka, Petra Nikodéma a Vojty Vaculíka. Nejrychlejší byl po semifinálových jízdách Vojtěch Vaculík. Toho v první řadě doplnili Zdeněk Antony a Radek Jordák. Z druhé řady šedl Petr Nikodém a Jaromír Štětina. Po startu šel do čela Vaculík a za jeho záda Jordák a Antony. Petr Nikodém se však okamžitě začal prokousávat vpřed, až pokořil Vaculíka a zvítězil. Pražský jezdec byl pochopitelně velmi spokojený. "Tak jsme to letos taky rozpohybovali 
Jako první chci poděkovat úplně všem co se jakkoliv podíleli na pomoci nám se letos dostat na první závod. Bez Vás všech bychom nemohli dojet ani ke startu měřeného tréninku. Hlavně samozřejmě celému našemu týmu, kdy jsme před závody za poslední tři dny napsali asi šest hodin 
ale také všem co šli zrovna kolem a jakýmkoliv způsobem přispěli 
V souvislosti s nedostatkem času na přípravu jsme do Humpolce přijížděli s myšlenkou si vůbec auto osahat a zjistit jestli zimní změny na autě budou fungovat. K našemu překvapení jsme nejen dojeli měřáky, ale také se je povedlo oba vyhrát. ...Nezapomněli jsme naší disciplínu 
V podstatě průběh celého víkendu byl až podezřelé přívětivý, když pomineme problémy se startem, tak auto fungovalo bez problému. Díky druhému místu v semifinále a celkově v rozjížďkách jsme startovali do finále z druhé řady. S tím, že zrovna v Humpolci není úplně nejvíce místa pro předjíždění, jsem se trochu obával co se bude dát vymyslet. Naštěstí se příležitosti tvořili a nám se je dařilo využít. Po prvním posunu vpřed hned v prvním kole jsem věděl, že mám ještě dostatek času zkusit to i dále. Když se nakonec povedlo i posunutí na druhé místo, tak jsem věděl, že už nás nic nezastaví to alespoň zkoušet na místo první.
Nakonec vše klaplo a v cíli to byla neskutečná úleva a krásná atmosféra. Velký díky i všem co se na nás dorazili podívat a dělali tu krásnou atmosféru. 
Já doufám, že jsme nakonec nějakou tu show se závodními kolegy udělali a že bylo na co se dívat Nyní se zaměříme hlavně na přípravu blížících se evropských závodů, hlavně pomocí republikových závodů, a budeme se snažit zapíchnout tu naší vlajku vždy co nejvýše nám to dovolí 
Takže zase za chvíli v Matschenbergu 
".
Na druhé pozici dokončil tento závod Vojtěch Vaculík a ukázal, že s ním všichni musí počítat. „Celý víkend jsme si všichni náramně užili. Organizace závodu byla skvělá, a proto jsme se nesetkávali s žádnými časovými prodlevami. Lukáš Kroupa se přes zimu neflákal a auto funguje úplně skvěle. Mám velkou radost jak ze svého, tak z bratrova výsledku.
Příští týden nás čeká závod v Matschenbergu, kde se s bráchou pokusíme urvat opět nějaké pěkně pozice.“
Na třetí pozici skončil Radek Jordák a ukázal, že nová koncepce mu bude sedět. „Byl to můj první závod s novým autem, osazeným motorem Volvo. Auto fungovalo fantasticky, bohužel letos fungovaly především hrabalky, které jsem zrovna neměl. I tak se nám podařilo zajíždět dobré časy. Vyhrál jsem všechny tři rundy a v semifinále z důvodu absence hrabalek na mé bugině, kdy soupeři je měli, jsem byl nucen nařezat nejměkčí gumu co jsme měli. Bohužel při druhém kole došlo k přehřátí pneumatiky tak, že absolutně přestala fungovat. Já z prvního místa na skalnatém povrchu po cíli dostal veliký smyk a předjel mě Vojta Vaculík.
Díky tomu jsem do finále dostal nejméně výhodnou pozici v první řadě vlevo, kde je to do první zatáčky nejdál. I tak po startu finále a malým nechtěným kontaktem se Zdendou Antonym jsem se dostal na druhé místo. To mi nevydrželo dlouho, protože po rovince do kopce přilétl Petr Nikodém a předjížděcím manévrem mi ohnul a nalomil zadní rameno a já se rázem posunul na třetí místo, na kterém jsem i dojel. S výsledkem jsem i tak spokojený a těším se na další závod do Německa. Vím ale, že tamní trať je dělaná spíš pro turbo motory.“
Tomáš Němec
www.autokrosar.cz
