Jakub Kubíček dlouhá léta jezdil kompletní evropský i republikový šampionát. Letos však má omezený program a startuje pouze v republikovém mistrovství. Nebude tudíž chybět na čtvrtém domácím závodě, který hostí Poříčí nad Sázavou. „Ambice do Poříčí?,“ zamýšlí se. „Rozhodně se nechci vozit vzadu a budu bojovat o ten nejlepší výsledek. Čím lepší, tím budu spokojenější. Primárně si však celý náš tým chce víkend užít na maximum,“ usmívá se rakovnický autokrosař.
Poříčí je proslulé mimo jiné tím, že vítěz kategorie SuperBuggy získá na rok do držení putovní pohár Mediasportu. Tobě se ho v minulosti podařilo vyhrát třikrát v letech 2014, 2017 a 2021. Co pro tebe znamená?
„Je to největší pohár, který jsem si za celou kariéru vyzávodil (smích). Je pěkně těžký a vyhrát ho je neméně těžké. Zároveň je to taková pěkná dlouholetá tradice. Vím, že poprvé ho vyhrál Roman Kalvoda. Rok už si však nevybavuji, tuším jen rok 2007... Asi ho tedy budu muset znovu vyhrát, abych si ty štítky se jmény přečetl (smích).“
Takže ambice máš vítězné?
„Dá se říct. Nebudu se tím tajit. Jsem však nohama na zemi, protože kluci, jedoucí Evropu, jsou rozjetí. Tak uvidíme, jak to dopadne.“
Dle pohledu do seznamu přihlášených bude konkurence početná a velmi kvalitní.
„Samozřejmě se sejde nejlepší republiková konkurence doplněná zahraničními piloty. Zde bych jmenoval nejúspěnějšího autokrosaře všech dob Bernda Stubbeho a rovněž velmi rychlého Lotyše Ervinse Grencise. Příjemně mě také překvapilo vidět mezi přihlášenými Honzu Smrže a Víťu Nosálka. Takže závod to bude jistě náročný a tím zajímavější pro diváky, kterých se, věřím, do Poříčí sjede zase velké množství.“
Ty letos evropský šampionát nejedeš. Proč?
„Těch důvodů, proč se letos neúčastníme mistrovství Evropy, je hned několik. Zřejmě tím hlavním je bohužel odchod mého dědy tam nahoru... Děda mě, potažmo autokrosu obětoval vše a veškerý svůj čas trávil na dílně, aby Bestie a vše ostatní bylo vždy připraveno a mohli jsme se účastnit obou šampionátů. Bez něj je to teď jak bez deseti lidí naráz, s čímž se zatím ještě trochu pereme. Navíc do toho všeho si stavíme nové zázemí, stěhovali jsme celou dílnu, což nám také vzalo spoustu času na přípravu před sezonou. Nic ale nevzdáváme, autokrosem se chceme bavit i nadále, protože víme, že i děda by si to tak přál. Tudíž jsme se pro letošek rozhodli jet ve větším časovém klidu jen domácí mistrák. Uvidíme, co přinese rok 2024...“
Počítám však, že Evropu sleduješ.
„Sleduju. Samozřejmě (odpovídá okamžitě). Snažím se sledovat každý závod a podporovat naše. Jen je malinko smutné, že ještě nedávno v Evropě divize SuperBuggy byla o deseti lidech, schopných vyhrávat a rvát se o titul, a dnes je to o dvou autech. Tak to však je, ale doufám, že doby, kdy nás jezdilo stabilně kolem pětatřiceti, se zase někdy vrátí. Jeden rok ve Francii nás bylo tuším i jednasedmdesát. Naposledy jsem sledoval francouzské St. Georges de Montaigu a bylo vidět, že čím více sezona spěje ke konci, tím větší vzrůstají emoce a souboje se začínají přiostřovat. To ale diváci chtějí vidět.“
Závěrem odbočme k mládeži. Ty jsi odchovancem divizí RacerBuggy a vždy jsi o nich pochvalně hovořil. Jak vnímáš jejich současnost?
„Zúčastnil jsem se jako instruktor několika Akademií a je strašně hezké vidět, že kluci a holky, které jsem tam viděl, dnes už patří ke špičce v JuniorBuggy. Za chvíli budou mými konkurenty (úsměv). Práce s mládeží, kterou má pod palcem hlavně Kuba Vymazal, rozhodně přináší své ovoce. Jsem moc rád, že na mládež Autoklub ČR nezapomíná, ale naopak se to snaží podporovat. To ovoce pak přichází například i v té podobě, že my Češi již dlouhá léta vyhráváme Pohár národů.“
Vlastimil Resl
www.autokrosar.cz
