Před zahájením letošní autokrosové sezóny jsem se rozhodl, že si trochu popovídám s ojedinělým fenoménem českého autokrosu. V historii českého autokrosu asi není jiná rodina, která postavila na start v podstatě současně tři jezdce. A ve špičkové kvalitě. Příznivci autokrosu vytuší, že se jedná o tým Borise Vaculíka s jeho syny Vojtou a Martinem.
Boris si vyzkoušel, jak chutná republikový titul již v roce 2015, a nadýchal se i dakarského písku. Do autokrosového dění dokázal zapojit i svou ženu Lenku, která jej občas zastupuje v roli šéfa depa. Tým pak doplnil několika mechaniky v čele s pány Kroupy (tím podal důkaz, že i kroupy pouze neškodí, ale naopak jsou příjemné a užitečné).
Především uplynulý rok 2021 byl pro všechny mimořádně úspěšný. Vojta s přehledem zvítězil v seriálu FIA CEZ ve třídě Super buggy a totéž dokázal i Martin v Junior buggy. Tím dali tátovi velmi hodnotný dárek.
Proto jsem využil testovacího dne a následného týmového semináře před sezónou 2022, abych položil jezdcům několik otázek a zjistil, jaké mají plány pro tento rok. Začnu pěkně od hlavy. Takže: „Borisi, jaké máš plány pro rok 2022? Pojedeš nějaké závody, nebo to necháš pouze na mladších?“
„V roce 2022 žádné závodění neplánuji. Chci se naplno věnovat závodění Vojty a Martina. Vleklé zdravotní problémy mi nedovolují pravidelné závodění. Nevylučuji ale možnost účasti v některém ze závodů, například Setkání mistrů v Humpolci. To vše je ale zatím hodně daleko.“
A prozradíš příznivcům, jaké seriály nebo soutěže plánujete?
„Tak odpověď na tuto otázku přenechám klukům. Samozřejmě, že představu mám, ale k výchově jezdců patří i příprava na ne vždy příjemné součásti závodění, například na tvé otázky (smích).
Proto další otázky směřovaly na hovornějšího Vojtu, který to nemá jednoduché – studium, pomoc v rodinném vinařství, takže uvidíme.
„Já pojedu rozhodně seriál MMČR ve třídě Super buggy. Samozřejmě, že mým cílem je dosáhnout co nejlepšího výsledku. To bude záležet především na mně, ale bylo by třeba dobré, aby mi tatínek pořídil i jiné než děravé boty“ dodává Vojta s úsměvem. „Jinak bych rád dělal radost rodině a přítelkyni dosažením dobrých výsledků ve studiu. Ekvivalentní je pro mne i radost z pomoci v rodinném vinařství.
Na konec jsem si nechal Martina, který se v minulém roce z části zbavil své plaché málomluvnosti. Takže Martine, máš tentokrát poslední slovo.
„Protože jsme rodinný tým, tak je jednoznačná účast v MMČR. Vzhledem k věkovému omezení pojedu třídu 1.600 ccm, a potají se budu připravovat na třídu vyšší. Ve třídě Buggy 1.600 bych chtěl navázat na loňské úspěchy v „Juniorkách“. Vzhledem k tomu, že studuji IT na SEŠ, rád bych využil i znalosti z tohoto oboru i při závodění,“
V samotném závěru bych chtěl ještě vyslovit obdiv záhadné vlastnosti Borise. Ten ji nikde neprezentuje, proto ji uvádím pouze jako vlastní postřeh. Boris se ukázal coby výrazný vizionář. Při pohledu na design vozů jeho stáje je zřejmé, že už od roku 2019 tušil, kdo bude v roce 2022 potřebovat naši podporu.
